Jou my máme tady vlastní styl,
do nás ať se nesere žádnej nekrofil.
Jou říkám ti to teďka, tady narovinu,
já budu repovat i kdybych měl rakovinu.
Třeba ti to tady řeknu dvakrát,
řeknu ti to třeba dokonce i desetkrát.
Mně to je jedno, mám třeba vajíčko,
mám dokonce doma kakavíčko.
do nás ať se nesere žádnej nekrofil.
Jou říkám ti to teďka, tady narovinu,
já budu repovat i kdybych měl rakovinu.
Třeba ti to tady řeknu dvakrát,
řeknu ti to třeba dokonce i desetkrát.
Mně to je jedno, mám třeba vajíčko,
mám dokonce doma kakavíčko.
Jou.
Začínám tady, protože každý ví, že nehulím trávu.
A když ji nehulím tak aspoň dávám cigáro.
Cigáro mi dává sílu každý den vstát.
Vypiju si kafe a pak jdu třeba srát.
Je mi u prdele kdo mě tady hulíte.
Že je černej jak bota, vy nic nevíte.
Čumíte na mě, že já jsem prej blbej.
Každej blbej z vás je a to ví každej.
Jsem trapný jak boty, máte smradlavý ponožky.
Teď jede Kefrej, jea.
Začínám tady, protože každý ví, že nehulím trávu.
A když ji nehulím tak aspoň dávám cigáro.
Cigáro mi dává sílu každý den vstát.
Vypiju si kafe a pak jdu třeba srát.
Je mi u prdele kdo mě tady hulíte.
Že je černej jak bota, vy nic nevíte.
Čumíte na mě, že já jsem prej blbej.
Každej blbej z vás je a to ví každej.
Jsem trapný jak boty, máte smradlavý ponožky.
Teď jede Kefrej, jea.
Jou kamaráde, já jsem Kefrej Raimy.
Já nejsem ty, já nefetuju lajny.
Jo můžeš mi, pokud pocuchat něco mně to je úplně jedno,
protože si dám třeba stehno,
můžu si dát tuhle kaluž,
nebo třeba, můžu mejt třeba haluz, jou.
Já nejsem ty, já nefetuju lajny.
Jo můžeš mi, pokud pocuchat něco mně to je úplně jedno,
protože si dám třeba stehno,
můžu si dát tuhle kaluž,
nebo třeba, můžu mejt třeba haluz, jou.
Já jsem teplej a každý to tu ví.
A ten kdo mě nechce, ať mi péro vyhulí.
Svůj styl mám a je mi u prdele,
ať chceš vřískat nebo hoper, co se děje.
U prdele mi je ten co mi dává srážky.
Ten kdo mě nechce, ať do mě nedává narážky.
Narážíte na to jak jsem tady.
Jsem tady s Kefrejem.
Nehulíme lajny.
A ten kdo mě nechce, ať mi péro vyhulí.
Svůj styl mám a je mi u prdele,
ať chceš vřískat nebo hoper, co se děje.
U prdele mi je ten co mi dává srážky.
Ten kdo mě nechce, ať do mě nedává narážky.
Narážíte na to jak jsem tady.
Jsem tady s Kefrejem.
Nehulíme lajny.
Jou kamaráde říkáme ti to teď tady.
A právě, že to je kus pravdy.
Říkáme ti to prostě narovinu.
Jou my nemáme žádnou rakovinu.
Prostě tady máme za sebou kámoše,
jou nemáme v partě žádný teplouše.
Jede auto. Chce nás přejet! Serem na něj.
Má objezd, protože je vedle nás dálnice.
Sereme na to, půjdem do popelnice.
Nebo ne. Nevím kam půjdem.
Prostě styl je o tom, že si něco vezmeš.
Něco si vezmeš třeba na sebe.
Jou tohle není pro tebe,
buď metalista, panker, nebo nějakej čurák.
Mně to je jedno, snědl si burák.
A právě, že to je kus pravdy.
Říkáme ti to prostě narovinu.
Jou my nemáme žádnou rakovinu.
Prostě tady máme za sebou kámoše,
jou nemáme v partě žádný teplouše.
Jede auto. Chce nás přejet! Serem na něj.
Má objezd, protože je vedle nás dálnice.
Sereme na to, půjdem do popelnice.
Nebo ne. Nevím kam půjdem.
Prostě styl je o tom, že si něco vezmeš.
Něco si vezmeš třeba na sebe.
Jou tohle není pro tebe,
buď metalista, panker, nebo nějakej čurák.
Mně to je jedno, snědl si burák.
Jo, aha.
Po ulici jdem...
Po ulici jdem...
Reklama