G Godflesh biografia

Godflesh je anglická industrial metalová kapela z Birminghamu, známého průmyslového města, ze kterého pochází například legendární kapely Judas Priest či Black Sabbath. Snad na tom má podíl právě toto drsné "rodiště", že je zvuk Godflesh tolik zatěžkaný, hutný a špinavý - ostatně, mnozí zvuk kapely označují jako industrialovou verzi zmíněných Black Sabbath. Pro kapelu jsou typické pomalé, strojově mechanické, "odlidštěné" kytarové riffy, programované perkuse a dunivý, vrčivý zvuk basové kytary.

Počátky kapely se rodí v roce 1982 právě v Birminghamu, když vzniká kapela Fall of Because jako jakési předznamenání pro Godflesh. Tehdy dva sousedé a přátelé, Ben George Christian "G. C." Green a Paul Neville, začali poprvé experimentovat s hraním hudby za pomoci programovaných bicích. Hudebníci se brzy sehráli a v roce 1984 uspořádali koncert, na kterém vystupovali společně s velmi ranou verzí kapely Napalm Death. Tento koncert způsobil, že se Green a Neville seznámili s Justinem Broadrickem, který se ke kapele přidal jako živý bubeník; rovněž se však přidal k Napalm Death jako kytarista. Seznámení se s Broadrickem bylo pro budoucí Godflesh klíčovým momentem, neboť právě on se brzy stal hlavním mozkem kapely.

Jako Fall of Because existovala kapela ještě pár let, během čehož stihla vydat demo, následované Broadrickovým odchodem z kapely. V roce 1988 však přichází zásadní zlom - Justin Broadrick opouští Napalm Death a kontaktuje G. C. Greena s návrhem obnovit činnost Fall of Because jako duo (Neville mezitím kapelu opustil). Green souhlasí a kapela se znovu probouzí, tentokrát však přejmenovaná na Godflesh a s několika změnami - Broadrick se místo bicích, které budou nadále programované, chopí kytary a celý zvuk kapely se pod vlivy extrémního metalu valí do temnějších, hutnějších vod.

V tom samém roce vzniká první počin pod hlavičkou Godflesh, a sice eponymní EP Godflesh. Právě toto EP je společně s albem The Land of Rape and Honey kapely Ministry mnohými považováno za samotný vznik industriálního metalu jako takového. Godflesh v něm navíc jasně definovali styl, kterému od té doby v podstatě zůstali věrní; podladěné kytary, hluboký řev jako vokál, kovové perkuse a chrastící basa. Posléze se ke kapele vrací Paul Neville. Netrvalo dlouho a v roce 1989 přišlo na svět album Streetcleaner (1989), první skutečně dlouhohrající album kapely. Na albu se nacházejí skladby jako Like Rats či Christbait Rising, které jsou fanoušky kapely dodnes považovány za jedny z nejlepších skladeb kapely vůbec.

Streetcleaner přinesl kapele úspěch, který odstartoval jejich další tvorbu. Z kapely opět odchází Neville, to ovšem Broadrickovi s Greenem nebrání v přípravě dalšího alba Pure (1992), které se stalo zásadním pro post-metal. Kriticky album rovněž sklidilo úspěch - přestože Broadrick zpětně považoval zvuk alba za "nedostatečně tvrdý", kritici Pure označovali jako "nemilosrdné" či "neúprosně tvrdé" album. O dva roky později přichází album Selfless, které je pro kapelu trochu zklamáním - prodeje byly oproti minulým albům nedostatečné. Následuje album Songs of Love and Hate (1996), které poprvé od dní Fall of Because prezentuje živého bubeníka, kterým byl Bryan Mantia z kapely Praxis.

Živé bicí se vyskytují i na dalším albu Us and Them (1999), které už silně zasahuje do elektronických či D'n'B vod. Broadrick o albu brzy prohlásí, že jej "nesnáší" a že šlo o "krizi identity". Tato extrémní prohlášení později trochu zjemňuje, ale i přesto dle něj album zdaleka nebylo dokonalé. Trend živého bubeníka pokračuje také na albu Hymns (2001), které opouští experimenty několika předchozích alb a vrací se k metalu, potažmo rockovějšímu podání. Toto album dočasně ukončuje činnost kapely - ještě v měsíci jeho vydání dostává Broadrick telefonní hovor od Greena, ve kterém mu Green smutně a frustrovaně vysvětluje, že je zklamaný ze situace, kdy kapela stále na koncertech stále jen předskakuje (dokonce i mladším kapelám) a chce kapelu opustit. Broadrick je ze situace nešťastný; snaží se kapelu držet při životě, jak to jen jde, ale všechny jeho snahy jsou marné a v roce 2002 se kapela rozpadá.

Justin Broadrick nesl konec kapely velmi těžce. Podle svých slov byl v neustálém stresu a depresi. Přestože s Greenem neměl žádnou zlou krev, po ukončení činnosti kapely spolu oba členové téměř nemluvili. Pro Broadricka byla v té době dle jeho slov jedinou útěchou jeho nová kapela Jesu. Nakonec se však v roce 2009 rozhodl Greena kontaktovat s nabídkou obnovení Godflesh, na což mu Green nadšeně kývl, což zahájilo novou éru kapely.

Kapela začala znovu živě hrát, což vyvolalo mezi fanoušky bouři. Přesto se však na novém albu začalo pracovat až v roce 2012. Broadrick s Greenem na albu A World Lit Only by Fire (2014) pracovali dlouhé dva roky, protože chtěli, aby šlo o skutečné, poctivé album a ne jen o laciný šunt volající po pozornosti médií. Album sklidilo velký úspěch, protože bylo velmi blízko původnímu duchu Godflesh - minimalismus, brutalita a všudypřítomná těžkopádnost. Od té doby jedou Godflesh znovu na plné obrátky - v roce 2017 vychází další album Post Self, které rovněž sklízí velký úspěch. Zatím poslední novinka pochází z ledna 2022, kdy Broadrick oficiálně potvrzuje, že se pracuje na devátém albu kapely.