Dělnická strana - text

Ukončenej sen, poraženej kmen,
mračna, píseň, pláč a bezmoc pozadí.
Dřeš se jako vůl, a pot se mění v sůl,
špínu snad to znáš, každýho odradí.
A tak se trochu snaž, cenu všeho znáš,
Lidé přece chcípnou, nikdo netouží.
Však to říkaj ti, zpychlí haranti,
co za vodou jsou, a né před louží.

Jsou to jen páni, co bez přestání,
z dělníčka hadr dělaj, na vytírání.
Zkoušej ho mačkat dokud z něj kape,
já budu ten co na krk jim šlápne.
těm nadutejm volům, synáčkům prasat
do leštěnejch stolů, své jméno chci napsat.
Sedřený ruce, sevřený v pěsti,
nebudou zvonit klíči na náměstí.

Snad se za to sám, můžu asi já,
mám snahu dobýt svět a vypěstovat květ.
Však v růžich ustláno, né není vydáno,
a marně bych se ptal, proč pán bůh na mě sral.

Jsou to jen páni, co bez přestání,
z dělníčka hadr dělaj, na vytírání.
Zkoušej ho mačkat dokud z něj kape,
já budu ten co na krk jim šlápne.
těm nadutejm volům, synáčkům prasat,
do leštěnejch stolů, své jméno chci napsat.
Sedřený ruce, sevřený v pěsti,
nebudou zvonit klíči na náměstí.

Když jsou to jen páni, co bez přestání,
z dělníčka hadr dělaj, na vytírání.
Zkoušej ho mačkat dokud z něj kape,
já budu ten co na krk jim šlápne.
těm nadutejm volům , synáčkům prasat,
do leštěnejch stolů, své jméno chci napsat.
Sedřený ruce, sevřený v pěsti,
už nebudou zvonit klíči na náměstí.

Text pridala Misulle

Ukáž pieseň kamarátom na Facebook